Disciplíny ČSC
Silnice Silnice

Topforex-Lapierre představil tým a plány na sezónu

Dráha Dráha

Velodrom na Třebešíně přes zimu nespí

MTB MTB

Druhá sezona GAPP System–Cabtech MTB Racing Team

BMX BMX

Freestylisté budou bojovat o páté místo

Cyklokros Cyklokros

Vyjádřené rozhodčích k vyloučení Hekeleho na MČR

Sálovka Sálovka

Hrdlička s Loskotem obsadili na MS páté místo

Handicapovaní Handicapovaní

Handicapovaní Antošová a Koblasa vítězi EP

Trial Trial

Urban World Championship

Trial Ženská cyklistika

V Krásné Lípě ve čtvrtek startuje Tour de Feminin

Informace ČSC
Informace z jednání Prezídia ČSC
Jednání Prezídia ČSC se uskutečnilo 8. 1. 2019.

Vánoční provoz ČSC
Upozorňujeme, že od 24.12.2018 do 2.1.2019 bude areál ČSC uzavřen. Přejeme hezké svátky a v novém..

Registrace UCI Mountain Bike Teams 2019
Od roku 2019 se UCI MTB týmy musí registrovat přes online platformu dataride. V příloze naleznete př..

Cyklistika v TV / zobrazit vše

Partneři ČSC

Král cyklistiky

HISTORIE ANKETY KRÁL CYKLISTIKY

KRÁLOVSKÁ RODINA ČÍTÁ 30 ČLENŮ Pokusy o vyhlášení krále domácího pelotonu zde byly již v letech mezi světovými válkami, nenašly však mezi cyklisty přílišnou odezvu, těm totiž stačil každoročně vyhlašovaný žebříček silničářů. A ti přeci nemohli připustit, aby se s nimi chtěli rovnat vyznavači dráhy či sálových disciplín. A tak skutečný král se zrodil v roce 1965, kdy v rámci popularity cyklistického sportu u nás, přišli s myšlenkou volby vládce svazoví funkcionáři a cyklističtí novináři. Slovo dalo slovo, zástupci obou stran si sedli společně s trenéry a volili krále roku. Bylo to drama, Pavel Doležel vybojoval stříbro při Závodu Míru, bratři Pospíšilové světové zlato v kolové, volba si vyžádala tři kola, aby nakonec prvně jmenovaný těsně vyhrál a nasadil si královskou korunu, kterou vyrobil mezinárodní rozhodčí kolové Jaroslav Fafek na svém pracovišti ve zlatnickém družstvu Soluna. Cyklisté měli krále, přišli jako první a další sportovní odvětví je začala kopírovat. Jenomže ten první má obvykle důležitý náskok, což někteří opozdilci nedokázali překousnout a tak … Šli žalovat vrchnosti. Politicko – výchovnému oddělení Československého svazu tělesné výchovy a ještě vyšším politickým pánům. Jak prý si mohou cyklisté dovolit oživování monarchy, nasazování královské koruny, což je v rozporu se soudružskou ideologií. Už to vypadalo na prohru, jenomže pomoc, či spíše záchrana, přišla z ciziny. Ozvali se Poláci, že dle československého vzoru volí cyklistického krále, zajímat se začali odborníci z Moskvy, jímž se pražský nápad líbil. A o králi se již hovořilo jen v kladné poloze. Inspirovali jsme i cyklistické funkcionáře v Belgii a Švýcarsku, náš král našel odezvu i na půdě mezinárodní federace UCI, jejíž čelní představitelé k nám přijeli na slavnostní vyhlášení v roce 1983. Moc se jim to zamlouvalo. Popularita krále vzrostla v době, kdy nad vyhlášením převzal patronát deník Československý sport. Publicita krále zastínila i vyhlášení fotbalisty nebo hokejisty. Však také bylo co vyhlašovat, rok co rok se mohla československá cyklistika pochlubit tituly mistrů Světa. Královskou korunu si v období 1965 – 2010 nasadilo celkem 29 mužů a jediná žena. Zde je jejich přehled. 1965 – PAVEL DOLEŽEL (silnice) 1966 – JIŘÍ DALER (dráha) 1967 – JIŘÍ DALER (dráha) 1968 – JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová) 1969 – JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová) 1970 – JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová) 1971 – IVAN KUČÍREK (dráha) 1972 – JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová) 1973 – VLADIMÍR VAČKÁŘ a MIROSLAV VYMAZAL (dráha) 1974 – ANTON TKÁČ (dráha) 1975 – JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová) 1976 – ANTON TKÁČ (dráha) 1977 – MIROSLAV VYMAZAL (dráha) 1978 – ANTON TKÁČ (dráha) 1979 – JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová) 1980 – JIŘÍ ŠKODA (silnice) 1981 – MILOŠ FIŠERA (cyklokros) 1982 – MILOŠ FIŠERA (cyklokros) 1983 – RADOMÍR ŠIMŮNEK (cyklokros) 1984 – RADOMÍR ŠIMŮNEK (cyklokros) 1985 – MARTIN PENC (dráha) 1986 – SVATOPLUK BUCHTA, THEODOR ČERNÝ, PAVEL SOUKUP A ALEŠ TRČKA (dráha) 1987 – JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová) 1988 – JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová) 1989 – MIROSLAV BERGER a MIROSLAV KRATOCHVÍL (kolová) 1990 – JÁN SVORADA (silnice) 1991 – RADOMÍR ŠIMŮNEK (cyklokros) 1992 – KAREL CAMRDA (cyklokros) 1993 – LUBOR TESAŘ (silnice) 1994 – PAVEL PADRNOS (silnice) 1995 – JÁN SVORADA (silnice) 1996 – JÁN SVORADA (silnice) 1997 – JÁN SVORADA (silnice) 1998 – JÁN SVORADA (silnice) 1999 – PAVEL BURÁŇ (dráha) 2000 – PAVEL BURÁŇ (dráha) 2001 – TOMÁŠ KONEČNÝ (silnice) 2002 – LADA KOZLÍKOVÁ (dráha) 2003 – JÁN SVORADA (silnice) 2004 – ROMAN KREUZIGER (silnice) 2005 – ONDŘEJ SOSENKA (silnice) 2006 - MICHAL PROKOP (horská kola a bikros) 2007 - ALOIS KAŇKOVSKÝ (dráha) 2008 - ROMAN KREUZIGER (silnice) 2009 - ROMAN KREUZIGER (silnice) 2010 - JAROSLAV KULHAVÝ (horská kola) 2011 - JAROSLAV KULHAVÝ (horská kola) 2012 - JAROSLAV KULHAVÝ (horská kola) 2013 - ROMAN KREUZIGER (silnice) 2014 - ZDENĚK ŠTYBAR (silnice,cyklokros). Dominantními postavami na trůnu byli bratři Pospíšilové, královská koruna jim patřila osmkrát, Svoradovi šestkrát, třikrát pak Tkáčovi, Šimůnkovi, Kreuzigerovi, dvakrát Dalerovi, Fišerovi, Vymazalovi a Buráňovi. Z uplynulých 46 královských ročníků si nejvíce prvenství odnášeli silničáři, bylo jich zatím 15, dále dráhaři, a to 14, devětkrát se radovala kolová, šestkrát cyklokros, dvakrát horská kola. Jiří Černý – sportovní novinář


25.11.2008 | zobrazeno 5237x
Za tuto sekci zodpovídá: Veronika Račkay rss

Generální partner ČSC